Historie Kávy

historie-kavy-1.jpg

Historie kávy je velmi dlouhá a má dokonce svůj vlastní příběh. Podle etiopské legendy byly účinky kávy objeveny pastevcem Kaldim, který si všiml, že kozy, jež pásl, po pojídání plodů kávového keře večer odmítaly spát. Kaldi se s tím, čeho byl svědkem, podělil s místním mnichem, jež připravil z plodů keře nápoj. I on na sobě pocítil jeho účinky: nápoj ho udržel bdělým ještě dlouho po večerní motlitbě. Mnich své znalosti předal dalším mnichům z kláštera a tak se poznání o účincích kávy postupně šířilo dál.

Kávovník se dnes pěstuje v mnoha zemích celého světa. Můžeme ho potkat v regionech střední nebo jižní Ameriky, Asii a nebo na ostrovech v tichomoří. Jak ale etiopská legenda prozrazuje, původně tato rostlina pochází z oblasti východní Afriky.

Káva v Arabském světě

Z území východní Afriky se kávovník rozšířil, pravděpodobně s otroky nebo válečnými taženími, do Arábie – území dnešní Saúdské Arábie a Jemenu, kde se kávovník začal pěstovat a kultivovat již v 15. století. V 16. století byla již káva dostupná v Persii, Egyptě, Sýrii a Turecku. Byl to dnešní Jemen, kde se začaly objevovat první veřejná místa pro pití kávy – kavárny. Jejich popularita se zvětšovala a postupně se staly sociálně důležitým místem, kde se lidé setkávali, aby konverzovali, poslouchali hudbu či obchodovali. Pro Araby byla brzo káva zdrojem velkých příjmů a ve snaze znemožnit pěstování kávovníku jinde pečlivě střežili svou produkci a uvalili zákaz na export plodných kávových semen. Je dokonce známo, že Arabové zrna znehodnocovali varem, aby nebyla plodná.

Káva přichází do Evropy

historie-kavy-2.jpg

Cestovatelé přinášeli do Evropy příběhy o zvláštním nápoji tmavé barvy již v 16. století a první káva byla do Evropy přivezena obchodníky roku 1615. Shodou okolností se v této době začaly prosazovat také další dva nápoje: čaj a horká čokoláda, dovezená Španěli z Ameriky. Nápoj z kávovníku se stával populárním, ale měl i své odpůrce, kteří ho přezdívali „trpký nápoj satana“. Kolem kávy se rozhořela velká kontroverze a o rozsouzení byl nakonec požádán papež Klement VIII. Papež nejprve žádal nápoj ochutnat a jelikož mu káva chutnala, rozhodl udělit ji požehnání. Káva tak měla v Evropě volnou cestu. I v Evropě tak vznikaly kavárny a rychle se stávaly centrem společenských aktivit. První kavárna v Evropě byla otevřena ve Venice roku 1683. V půlce 17. století již v Londýně bylo na 300 kaváren, z nichž mnoho sloužilo jako místo setkání pro určité skupiny lidí, například obchodníky nebo umělce. Zajímavostí je, že jedna z dnešních největších pojišťovacích společností, Londýnská Lloyd’s, začínala jako kavárna.

Historie kávyMilníkem v historii kávy je rok 1616 kdy se, i přes snahu Arabů, Nizozemcům podařilo získat plodná zrna kávovníku a vypěstovat své vlastní plodiny. Nizozemci semena dále dovezli do Evropy a také začali pěstovat kávovník v řadě svých kolonií. Ke konci 16. století Nizozemci pěstovali kávu v Indii a dovezli semena i na ostrov Srí Lanka a na Jávu, dnešní Indonésii. Během několika let káva z Nizozemských kolonií zásobovala většinu evropského trhu.

Káva v Americe

Historie kávy má i napínavé příběhy. Roku 1714 byl král Louis XIV. Obdarován kávovníkem a dal jej vysadit do své královské zahrady. O šest let později francouzský námořní důstojník jménem Gabriel Mathieu de Clieu podvodem získal keř kávovníku, jež chtěl dopravit na ostrov Martinik, kde měl službu. Na palubě lodi byl keř zabezpečen ve skleněné nádobě, aby byl chráněn před slanou vodou a samotná cesta nebyla jednoduchá. Loď byla ohrožena tuniskými piráty, bouřlivým počasím a rostlina dostávala i část pitné vody, jež jinak byla na příděl. Loď nakonec na Martinik dorazila a kávovník tam byl přesazen. Kávovníku se dařilo – o 50 let později bylo na ostrově přes 18 milionů kávovníkových keřů.

Nicméně byli to opět Nizozemci, kteří se zasadili o rozšíření kávovníku do zemí střední a jižní Ameriky, když semena tohoto keře dovezli roku 1718 do Surinamu. Francouzi dovezli semena kávovníku do své sousední kolonie asi o 4 roky později a posléze byli o neznámé množství semen okradeni Portugalci, jež tak kávovník rozšířili do Brazílie. Káva se šířila a v první půlce 19. století se Brazílie stala jejím největším producentem. Kávovník byl dále dovezen do států jako Kuba, Haiti a Jamaika, kam kávovník přivezli Britové. Dnes je káva klíčová pro ekonomiky a politické systémy některých rozvojových zemí této části světa, pro něž tvoří velkou část příjmů z exportu.

Na území dnešních Spojených Států Amerických se káva dostala v polovině 17. století, a to do New Yorku. Stejně jako v Evropě a Arábii, kavárny na sebe nenechaly dlouho čekat a vyrůstaly především ve velkých městech jako Boston, New York a Philadelphia. Tehdy byl oblíbenějším nápojem čaj, ale to jen do té doby, než se roku 1773 američtí kolonisté vzbouřili proti vysoké dani na jeho dovoz. Tato revolta, známá jako Bostonské pití čaje, změnila preference Američanů a káva je v USA dodnes oblíbenější než čaj.

Káva se během méně než 200 let rozšířila po světě a stala se ceněnou komoditou. Misionáři a kolonisté tuto plodinu rozšířili z Afriky do regionů celého světa. Káva vydělávala mění, v průběhu historie její oblíbenost stále stoupala a dnes se káva řadí mezi nejoblíbenější světově nápoje. Již ke konci 18. století byl kávovník jednou z nejvýnosnějších exportních plodin. Dnes má obchod s kávou hodnotu kolem 15 miliard amerických dolarů a její pěstování a produkce zaměstnává stovky milionů lidí po celém světě. Je odhadováno, že se po celém světě vypije na 1,6 miliardy šálků kávy denně.